Spisovatel a básník, i badatel, co nepíše.

Tvořivým bytí, jesto duchem bohatým ovplyvati i družným způsobem na svět nahližeti, by lakotný nebyl člověk a všechno moudro pro sobě jal.
Nápady, idei i schopností jsou každému člověku vlastny, jen je uchopit a rozvíjet. Od pradávna je zde známa zručnost lidská, kdy dovednost a um je vkládán do výtvorů hmotných. Však  v ústním podání se rovněž šířili krásné tvořivostí a myšlení jasného výtvory. Ať se jíž jedná o mýty, pohádky, písně, rčení nebo pranostiky.
To vše jest zaznamenáno v podobě výroků a šíří se postupně, z generace na generaci.
Nejjednodušší a slovně rýmem dobře zapamatovatelná moudrost pozorování zákonitostí kosmu, počasí i lidské činnosti,je vložená do pranostiky, jenž nám napovídá o stavu přírody, kterou musí mít každý dobrý hospodář v paměti a dle jejích zákonitostí řídit svoji činnost.
Je to způsob předání moudrosti jasný a milý i úsměvný. Když si příroda někdy "zaskotačí" a nedrží se pranostik jest výjimkou. Pranostiky ve své podstatě tedy představují rady meteorologické, rady zemědělcům.

Pranostika jednoduchým způsobem dává zprávu o určité událostí, jenž je věkmi pozorování pravdivá.
- Kateřina na ledě a Vánoce na blátě.

Lidová zkušenost a moudrost nám nabízí nejen dobré rady meteorologické a zemědělské téměř na každý den, k tomu často s dobře zapamatovatelným rýmem v podobě pranostik, nýbrž jednym z mnoha krásných výtvorů lidské zkušeností je příběh, který je  skutečným příběhem, avšak pro znalé je to  moudrost, vložená formou podobenství do vytvořeného literárního útvaru nazvaného mytologický příběh, bájný příběh, pohádka...
Mýt vzniká na základě skutečné událostí, kterou avšak z různých důvodu není možné pojmenovat přímo a obsahuje pravdivé a poučné sdělení, avšak jen v podobenstvích, které je nutno znát, aby jsme dokázali příběh správně pochopit.
Vesměs se ale jedná o moudrost nadčasovou, co znamená, že v příběhu se ukrývá sdělení, které je platné v každé době a je dobré jej tedy znát a řídit se ní. Mýty, nebo báje, mají tedy sdělit člověku vznik kosmu, bohů, lidi, řád světa, nebo konec světa dobře zapamatovatelnou formou a v podstatě jej napovědět co je správné a jak se sjednotit s řádem světa.
Nesmírně důležitá je tedy zde znalost symbolů. Každý národ má své mýty a báje zakódovány svým symbolem a nelze jej tedy rozluštit, pokud nemáme ten správný klíč. Symbol v daném národě, je tedy zpravidla učen. Jedná se zde o moudry příběh na základě skutečné události, jenž je potřeba v daném narodě uchovat a chránit tím, že je moudrost schovaná v symbolice, která se odevzdává z generace na generaci nikoliv písemně, nýbrž ústně a rovněž s naučeným klíčem jak rozluštit symboly.

Bajka.Základem bajky je jinotaj, pomocí které se zakóduje skutečný příběh, ve kterém  vystupují zvířata, avšak mají lidské vlastnosti, mluví jako lidé i konají jako lidé.
Vesměs je zobrazován příběh, který je již znám avšak bajka jej má uchovat formou humornou, ironickou, či satirickou a poučit posluchače, a přimět jej k nápravě tohoto stavu.
Bajka je  skutečný lidský příběh jenž se stal. A autor  považuje tento příběh za natolik závažný, že se rozhodne jej kódovat krom vypovídající hodnoty zvířecích vlastnosti  i jinotaji.
Jinotaj je text, výtvarné dílo, nebo jakékoliv jiné dílo, které vypovídá skrytou myšlenkovou podstatou  o něčem zcela jiném, než je patrno nezainteresovanemu, který nemá klíč k porozumění.
Jinotaj je tedy podobná symbolu, nebo podobenství, avšak  podstatný smysl není v jinotaji výslovně vyjádřen.
Nejpodstatnějším u jinotaje je zpracování příběhu, kdy jsou vyprávěny souběžně  dva příběhy. Jeden zjevný, avšak fiktivní příběh, ten se nestal, druhý myšlenkový příběh, který je zakódován jinotaji je skutečný příběh, který se odohral a posluchačům který mají klíč k porozumění má myšlenkovou formou odevzdat k sdílení tento příběh, poučit jej a přimět k nápravě tohoto stavu.

Historické záznamy uvádějí jako zakladatelé bajky Ezopa. Tento řecky autor měl žít v 6-tem století před našim letopočtem v Aténách. Nicméně pravděpodobně právě jeho tvorba je zaznamenána jako nejrozsáhlejší, avšak stopy těchto příběhu můžeme najít již ve starém egyptě.
Z devátenacte dynastie je na starých záznamech jako bajka, uveden příběh  "Vladci  Nebe a Země" v němž vystupují zcela jenom zvířecí postavy, tedy již v tomto období autor zachycuje alarmující příběh, který má dojít nápravy.

Pohádka, je jednoduchý příběh nastiňující střet dobra a zla. Pohádkový příběh je zčásti pravdivý, založen k poukazu na negativní jev, který se udál a další literární zpracování děje pohádkovým způsobem upravuje průběh a ukončení příběhu. V pohádce vždy vítězí dobro, čest, spravedlnost i píle.


Citat:

Toužíš-li něco vykonat, vytvořit a chceš to skutečně, pevně a neoblomně, musíš mít dobrý cíl.
* A. Pavlova *

...Jestli se může něco pokazit, vesměs to pravděpodobně těž proběhne téměř na sto procent.
* Z Murphyho zákonů *

...Výjimka potvrzuje pravidlo.
* Lidová moudrost. *

...Dnes a denně se milióny lidí ve světě pokoušejí zrovna o to samé co Vy. Dokažte, že jste lepší. 
* Bill Gates *

...Vyber si to nejlepší ze světových učení, syntézou to spoj a aplikuj to do svého života. 
* I'ting *